Podnikání bez živnosti: Jaké sankce vám skutečně hrozí?

Definice neoprávněného podnikání podle zákona

Neoprávněné podnikání je v České republice definováno především v živnostenském zákoně a trestním zákoníku. Jedná se o situaci, kdy fyzická nebo právnická osoba provozuje podnikatelskou činnost bez příslušného oprávnění nebo povolení. Podle § 251 trestního zákoníku se za neoprávněné podnikání považuje provozování činnosti ve větším rozsahu bez příslušného oprávnění, které je vyžadováno podle platných právních předpisů.

Zákon konkrétně stanovuje, že se musí jednat o soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. Pokud některý z těchto znaků chybí, nejedná se o podnikání v právním slova smyslu. Důležitým aspektem je také rozsah této činnosti - aby mohlo být kvalifikováno jako trestný čin, musí být provozováno ve větším rozsahu, což znamená, že způsobená škoda nebo získaný prospěch musí přesáhnout částku 50 000 Kč.

V případě zjištění neoprávněného podnikání mohou být uloženy velmi závažné sankce. Živnostenský úřad může uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč v případě správního deliktu. Pokud je čin kvalifikován jako trestný čin, hrozí pachateli trest odnětí svobody až na dvě léta nebo zákaz činnosti. V případě způsobení značné škody nebo získání značného prospěchu (nejméně 500 000 Kč) může být trest odnětí svobody až na osm let.

Zákon také rozlišuje mezi různými formami neoprávněného podnikání. Může se jednat o provozování živnosti volné bez živnostenského oprávnění, což je považováno za méně závažný přestupek, až po neoprávněné poskytování služeb v regulovaných odvětvích jako je například bankovnictví, pojišťovnictví nebo zdravotnictví, což je považováno za velmi závažný delikt.

Pro posouzení závažnosti neoprávněného podnikání je klíčové zhodnotit několik faktorů: délku provozování neoprávněné činnosti, výši získaného prospěchu, způsobenou škodu, ale také míru ohrožení veřejného zájmu. Zvláště přitěžující okolností je pak provozování činnosti v oblasti, kde je zvýšené riziko ohrožení života, zdraví nebo majetku.

Důležité je také zmínit, že neoprávněné podnikání může mít další právní důsledky v oblasti daňové, kdy může dojít k doměření daně, včetně penále a úroků z prodlení. Současně může být postihováno i z hlediska předpisů o sociálním a zdravotním pojištění, kde hrozí doměření pojistného včetně penále. V nejzávažnějších případech může dojít ke kombinaci všech těchto sankcí, což může mít pro podnikatele likvidační následky.

Peněžité pokuty pro fyzické osoby

Za neoprávněné podnikání bez živnostenského oprávnění mohou být fyzické osoby potrestány pokutou až do výše 1 000 000 Kč. Tato sankce je upravena živnostenským zákonem a může být uložena živnostenským úřadem v případě zjištění neoprávněného podnikání. Výše pokuty se odvíjí od závažnosti přestupku, délky neoprávněného podnikání a rozsahu způsobené škody.

V případě opakovaného porušení zákona nebo při zjištění závažnějších přestupků může být pokuta ještě vyšší. Živnostenský úřad přihlíží při stanovení výše pokuty k několika důležitým faktorům. Mezi ně patří především rozsah, závažnost a doba trvání protiprávního jednání. Významnou roli hraje také to, zda došlo k poškození spotřebitelů nebo jiných podnikatelů, případně zda vznikla nějaká majetková újma.

Kromě samotné pokuty může být podnikající fyzická osoba nucena uhradit dodatečně daně a pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které měla odvádět v průběhu neoprávněného podnikání. Finanční úřad může v takovém případě vyměřit daň podle pomůcek, což často vede k vyšším částkám, než kdyby byly daně řádně přiznány a odvedeny.

Je důležité si uvědomit, že neoprávněné podnikání může mít i trestněprávní důsledky. Pokud škoda způsobená neoprávněným podnikáním přesáhne částku 500 000 Kč, může být takové jednání kvalifikováno jako trestný čin neoprávněného podnikání podle trestního zákoníku. V takovém případě hrozí pachateli kromě peněžité pokuty také trest odnětí svobody až na dvě léta.

Sankce mohou být uloženy i za související přestupky, například za nevedení účetnictví nebo daňové evidence, nepřiznání příjmů z podnikání nebo zaměstnávání pracovníků načerno. Tyto dodatečné pokuty se mohou vyšplhat na další statisíce korun a výrazně tak zvýšit celkovou finanční zátěž pro neoprávněně podnikající osobu.

Živnostenský úřad může také nařídit okamžité ukončení neoprávněné podnikatelské činnosti a stanovit lhůtu pro nápravu zjištěných nedostatků. Nedodržení tohoto nařízení může vést k dalším sankcím a pokutám. V některých případech může být fyzické osobě také zakázáno provozovat živnost na určitou dobu, což může mít významný dopad na její budoucí podnikatelské aktivity.

Pro zmírnění následků neoprávněného podnikání je vhodné co nejdříve situaci řešit, ideálně ve spolupráci s právním zástupcem. Dobrovolné ukončení neoprávněné činnosti a aktivní spolupráce s úřady může vést ke snížení ukládaných pokut. Důležité je také neprodleně začít s legalizací podnikatelské činnosti získáním příslušného živnostenského oprávnění, pokud chce osoba v podnikání pokračovat.

Sankce pro právnické osoby a podnikatele

Právnické osoby a podnikatelé musí počítat s přísnějšími postihy za neoprávněné podnikání než fyzické osoby. Za nelegální podnikatelskou činnost hrozí právnickým osobám pokuta až do výše 500 000 Kč, což je výrazně více než u běžných občanů. Kontrolní orgány, zejména živnostenské úřady a finanční správa, přistupují k těmto případům s mimořádnou pozorností, jelikož dopad neoprávněného podnikání právnických osob na ekonomiku bývá zpravidla závažnější.

V případě zjištění neoprávněného podnikání u právnické osoby nebo podnikatele následuje správní řízení, během kterého může být kromě pokuty nařízeno i okamžité ukončení nelegální činnosti. Sankce se odvíjí od závažnosti porušení, délky neoprávněného podnikání a výše získaného prospěchu. Kontrolní orgány přihlížejí také k tomu, zda došlo k porušení zákona úmyslně nebo z nedbalosti.

Zvláště přitěžující okolností je, pokud právnická osoba provozuje činnost, která vyžaduje speciální oprávnění nebo koncesi. V takových případech může být sankce ještě vyšší a může dosáhnout až 1 000 000 Kč. Navíc může dojít k trestněprávním důsledkům pro odpovědné osoby, zejména jednatele nebo členy statutárního orgánu.

Další závažnou komplikací pro právnické osoby je skutečnost, že neoprávněné podnikání může vést k dodatečnému doměření daní, včetně penále a úroků z prodlení. Finanční úřad může zpětně prověřit období až tří let a vyměřit daňovou povinnost, jako by podnikání probíhalo legálně. To může pro firmu znamenat významné finanční zatížení, které několikanásobně převýší původní sankci za neoprávněné podnikání.

Právnické osoby musí také počítat s tím, že informace o uložených sankcích jsou veřejně dostupné a mohou poškodit jejich reputaci. To může mít dlouhodobý negativní dopad na jejich podnikatelské aktivity, ztrátu obchodních partnerů nebo snížení důvěryhodnosti u bank a dalších finančních institucí.

V případě opakovaného porušení zákona může dojít k zákazu činnosti nebo dokonce k nucenému zrušení právnické osoby. Soudy mohou na návrh příslušných orgánů rozhodnout o likvidaci společnosti, zejména pokud její činnost závažným způsobem porušuje zákon nebo ohrožuje veřejný pořádek.

Pro právnické osoby je proto zásadní důsledně dodržovat všechny zákonné povinnosti související s podnikáním a včas si zajistit potřebná oprávnění. Náklady na získání živnostenského nebo jiného oprávnění jsou v porovnání s možnými sankcemi a jejich důsledky zanedbatelné. Prevence a pravidelná kontrola splnění všech zákonných požadavků by měla být součástí standardních firemních procesů.

Trestněprávní odpovědnost při nelegálním podnikání

Nelegální podnikání může mít závažné trestněprávní důsledky, které dalece přesahují běžné správní sankce. V případě, že fyzická osoba provozuje podnikatelskou činnost bez příslušného oprávnění ve větším rozsahu, může se dopustit trestného činu neoprávněného podnikání podle § 251 trestního zákoníku. Tento trestný čin je postihován odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. V případě způsobení značné škody nebo získání značného prospěchu hrozí pachateli odnětí svobody na šest měsíců až pět let.

Při posuzování trestněprávní odpovědnosti je klíčovým faktorem rozsah nelegální činnosti. Soudy obecně považují za větší rozsah případy, kdy hodnota měsíčních příjmů z neoprávněného podnikání přesáhne částku 50 000 Kč, nebo když celkový obrat z této činnosti dosáhne částky alespoň 400 000 Kč. Je důležité si uvědomit, že trestní odpovědnost může vzniknout i v případě jednorázové činnosti většího rozsahu.

Orgány činné v trestním řízení přihlížejí také k délce neoprávněného podnikání, počtu zaměstnanců, rozsahu klientely a dalším okolnostem. Zvlášť přitěžující okolností je provozování činnosti v oblasti, kde je zvýšené riziko ohrožení života, zdraví nebo majetku. To se týká například stavebních prací, elektroinstalací nebo poskytování zdravotních služeb bez příslušné kvalifikace a oprávnění.

Kromě samotného trestu odnětí svobody nebo zákazu činnosti může soud nařídit i propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, která byla získána trestným činem. To znamená, že pachatel může přijít o veškerý majetek nabytý nelegálním podnikáním. Soud může také uložit povinnost nahradit způsobenou škodu nebo vydat bezdůvodné obohacení.

V praxi se často setkáváme s případy, kdy nelegální podnikatel poskytuje služby za výrazně nižší ceny než oprávnění podnikatelé, čímž jim způsobuje značnou újmu. Takové jednání může naplnit i skutkovou podstatu nekalé soutěže podle občanského zákoníku, což může vést k další občanskoprávní odpovědnosti.

Závažným aspektem nelegálního podnikání je také daňová trestná činnost. Pokud podnikatel nepřizná příjmy z nelegální činnosti a neodvede příslušné daně, může se dopustit trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Za tento trestný čin hrozí v základní sazbě odnětí svobody na šest měsíců až tři léta. V případě většího rozsahu daňových úniků může být trest ještě přísnější.

Trestní stíhání může být zahájeno i v případě, že pachatel svou činnost již ukončil. Promlčecí doba u trestného činu neoprávněného podnikání činí pět let, u závažnějších případů může být i delší. Je také důležité zmínit, že trestní odpovědnost se vztahuje nejen na samotného neoprávněného podnikatele, ale může postihnout i osoby, které mu s nelegální činností pomáhaly nebo ji organizovaly.

Kontroly živnostenských úřadů a jejich pravomoci

Živnostenské úřady mají ze zákona rozsáhlé kontrolní pravomoci, které jim umožňují efektivně dohlížet na dodržování živnostenského zákona. Kontrolní činnost provádějí pracovníci živnostenských úřadů, kteří jsou oprávněni vstupovat do provozoven, výrobních prostor a dalších objektů souvisejících s podnikatelskou činností. V případě zjištění neoprávněného podnikání může živnostenský úřad uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

Kontroloři živnostenského úřadu mají právo požadovat předložení veškeré dokumentace související s podnikáním, včetně účetních dokladů, smluv a dalších relevantních materiálů. Podnikatel je povinen umožnit kontrolním pracovníkům přístup do prostor a poskytnout jim potřebnou součinnost. Odmítnutí kontroly nebo neposkytnutí součinnosti může být samostatně sankcionováno, a to pokutou až do výše 100 000 Kč.

Živnostenské úřady mohou provádět kontroly na základě vlastního plánu kontrol, na základě podnětů od jiných orgánů státní správy nebo na základě stížností občanů. Při zjištění nedostatků stanoví kontrolní orgán lhůtu k jejich odstranění. V případě závažných porušení může živnostenský úřad pozastavit provozování živnosti nebo živnostenské oprávnění zrušit.

Mezi nejčastější přestupky patří provozování činnosti bez příslušného živnostenského oprávnění. V takovém případě hrozí fyzické osobě pokuta až 500 000 Kč, právnické osobě až 1 000 000 Kč. Živnostenský úřad může také nařídit okamžité ukončení neoprávněné činnosti. Důležité je si uvědomit, že sankce za neoprávněné podnikání může být uložena opakovaně, dokud nedojde k nápravě protiprávního stavu.

Kontrolní orgány jsou oprávněny pořizovat obrazovou a zvukovou dokumentaci, odebírat vzorky výrobků a materiálů, a vyžadovat prokázání totožnosti osob přítomných v provozovně. V rámci kontrolní činnosti spolupracují živnostenské úřady s dalšími orgány státní správy, zejména s finančními úřady, Českou obchodní inspekcí, hygienickou službou a orgány inspekce práce.

Zvláště přísně jsou posuzovány případy, kdy neoprávněné podnikání bylo prováděno dlouhodobě nebo ve větším rozsahu. V takových situacích může být věc předána orgánům činným v trestním řízení, neboť může jít o trestný čin neoprávněného podnikání. Kromě správních sankcí tak může podnikateli hrozit i trestní stíhání s možností odnětí svobody až na dva roky.

Živnostenské úřady vedou evidenci všech provedených kontrol a jejich výsledků. Na základě zjištěných skutečností mohou také iniciovat kontroly u dalších podnikatelských subjektů v podobném odvětví nebo lokalitě. Důležitou součástí kontrolní činnosti je také preventivní působení, kdy živnostenské úřady poskytují podnikatelům informace a poradenství, jak správně podnikat v souladu se zákonem.

Daňové následky neoprávněného podnikání

Neoprávněné podnikání s sebou nese závažné daňové následky, které mohou významně ovlivnit finanční situaci dotčené osoby. Finanční úřad může zpětně doměřit daň z příjmů až za tři roky, a to včetně souvisejících penále a úroků z prodlení. Tato skutečnost může vést k velmi vysokým částkám, které bude nutné dodatečně uhradit.

V případě odhalení neoprávněného podnikání je podnikatel povinen podat dodatečná daňová přiznání za všechna zdaňovací období, ve kterých neoprávněně podnikal. Správce daně může v takovém případě stanovit daň podle pomůcek, což znamená, že může odhadnout výši příjmů na základě srovnatelných podnikatelských subjektů v daném oboru. Tento postup je pro podnikatele obvykle velmi nevýhodný, protože správce daně většinou stanoví příjmy spíše při horní hranici obvyklého rozmezí.

Kromě samotné daně z příjmů musí neoprávněný podnikatel počítat také s penále ve výši 20 % z doměřené daně a úroky z prodlení, které se počítají ve výši repo sazby České národní banky zvýšené o 14 procentních bodů. V současné době tak mohou úroky z prodlení dosahovat značné výše, což ještě více zvyšuje celkovou finanční zátěž.

Dalším významným aspektem je skutečnost, že při neoprávněném podnikání není možné uplatnit běžné daňové odpočty a slevy, které jsou dostupné pro legální podnikatele. Není možné uplatnit výdajové paušály, odpisy majetku ani další daňově uznatelné náklady. To znamená, že daň bude vypočtena z celkových příjmů bez možnosti jejich snížení o vynaložené výdaje, což může vést k velmi vysokému daňovému zatížení.

V případě, že neoprávněný podnikatel překročil obrat pro povinnou registraci k DPH (aktuálně 1 milion Kč za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců), vznikají mu další povinnosti. Správce daně může doměřit DPH zpětně, včetně souvisejících sankcí. Přitom není možné uplatnit nárok na odpočet DPH na vstupu, což opět významně zvyšuje celkovou finanční zátěž.

Neoprávněné podnikání má dopady i na sociální a zdravotní pojištění. Česká správa sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovna mohou zpětně vyměřit pojistné včetně penále. Přitom doba neoprávněného podnikání se nezapočítává do důchodového pojištění, což může mít negativní vliv na budoucí důchodové nároky.

Je třeba si uvědomit, že daňové následky neoprávněného podnikání mohou být pro dotčenou osobu likvidační. Celková výše doměřených daní, pojistného, penále a úroků může dosáhnout několikanásobku původně získaných příjmů. Proto je vždy výhodnější podnikat v souladu se zákonem a mít všechna potřebná oprávnění, i když to znamená určitou administrativní zátěž a náklady na počátku podnikání.

Zpětné doměření daní a pojistného

Zpětné doměření daní a sociálního a zdravotního pojištění představuje jeden z nejvážnějších důsledků nelegálního podnikání bez živnostenského oprávnění. Finanční úřad má právo provést kontrolu až 10 let zpětně a doměřit daně včetně souvisejících penále a úroků z prodlení. Tato sankce může být pro podnikatele skutečně devastující, protože se jedná o kumulativní částky za celé období nelegálního podnikání.

Při odhalení neoprávněného podnikání finanční úřad nejprve stanoví předpokládaný příjem z této činnosti, a to buď na základě dostupných důkazů, nebo pomocí pomůcek. Následně vypočítá daň z příjmů, kterou měl podnikatel odvést, včetně souvisejících odvodů na sociální a zdravotní pojištění. K těmto částkám se automaticky připočítává penále ve výši 20 % z doměřené daně a úrok z prodlení, který v současnosti činí přibližně 15 % ročně.

Správa sociálního zabezpečení může obdobným způsobem doměřit pojistné na sociální zabezpečení, přičemž minimální vyměřovací základ se stanoví i za období, kdy osoba fakticky nepodnikala. Zdravotní pojišťovna postupuje podobně a může požadovat doplacení zdravotního pojištění včetně penále. V praxi to znamená, že nelegální podnikatel musí zpětně uhradit nejen samotné pojistné, ale i související sankce, které mohou dosáhnout značné výše.

Proces zpětného doměření je velmi komplexní a může trvat i několik měsíců. Finanční úřad má právo využít veškeré dostupné informace, včetně svědeckých výpovědí, bankovních výpisů nebo sociálních sítí, aby prokázal rozsah nelegální podnikatelské činnosti. Důkazní břemeno leží především na straně kontrolovaného subjektu, který musí prokázat, že předpokládané příjmy stanovené správcem daně neodpovídají skutečnosti.

V případě zjištění nelegálního podnikání může být situace ještě komplikovanější, pokud podnikatel zaměstnával další osoby. V takovém případě se doměření vztahuje i na odvody za zaměstnance, včetně daně z příjmů ze závislé činnosti a pojistného. Celková výše doměřených částek může v extrémních případech dosáhnout i několika milionů korun.

Je důležité si uvědomit, že zpětné doměření daní a pojistného není jedinou sankcí, kterou může nelegální podnikatel čelit. Souběžně může být uložena pokuta za neoprávněné podnikání podle živnostenského zákona, která může dosáhnout až 1 000 000 Kč, případně může být zahájeno trestní stíhání pro trestný čin neoprávněného podnikání. Kombinace všech těchto sankcí může mít pro podnikatele fatální následky, včetně osobního bankrotu nebo exekuce majetku.

Podnikání bez živnostenského oprávnění je jako stavění domu bez základů. Dříve či později se celá stavba zhroutí a následky mohou být fatální.

Radmila Krejčíková

Možnosti legalizace podnikatelské činnosti

Pokud jste se dostali do situace, kdy provozujete podnikatelskou činnost bez příslušného oprávnění, existuje několik způsobů, jak svou činnost legalizovat a vyhnout se tak případným sankcím. Základním krokem je okamžité pozastavení nelegální činnosti a zahájení procesu získání příslušného živnostenského oprávnění. Tento proces začíná návštěvou živnostenského úřadu, kde můžete podat žádost o vydání živnostenského listu.

V případě, že jste již byli přistiženi při neoprávněném podnikání, je důležité jednat rychle a proaktivně. Sankce za neoprávněné podnikání mohou dosáhnout až 1 000 000 Kč, v některých případech může dojít i k trestnímu stíhání. Nicméně, pokud prokážete snahu o nápravu situace, může to být polehčující okolnost při stanovení výše pokuty.

Pro legalizaci podnikatelské činnosti je nezbytné splnit všechny zákonné podmínky. Mezi ty základní patří dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost a bezdlužnost vůči státu. V některých případech je také nutné prokázat odbornou způsobilost, zejména u řemeslných a vázaných živností. Pokud nemáte požadované vzdělání nebo praxi, můžete ustanovit odpovědného zástupce, který tyto podmínky splňuje.

Proces legalizace může zahrnovat i dodatečné kroky, jako je registrace na finančním úřadě, správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Je důležité si uvědomit, že tyto instituce mohou zpětně požadovat doplacení pojistného a daní za období neoprávněného podnikání. V takovém případě je vhodné konzultovat situaci s daňovým poradcem nebo právníkem, který může pomoci s optimalizací řešení a případným vyjednáváním s úřady.

Při legalizaci činnosti je také nutné upravit všechny existující obchodní vztahy. To znamená přepracovat smlouvy s dodavateli a odběrateli, upravit faktury a další dokumenty tak, aby odpovídaly zákonným požadavkům. Důležité je také zpětně vyřešit účetnictví a daňovou evidenci za období neoprávněného podnikání.

V některých případech může být výhodné založit právnickou osobu, například společnost s ručením omezeným, která poskytuje větší ochranu osobního majetku. Tento krok však vyžaduje splnění dodatečných podmínek a administrativních povinností. Je také třeba počítat s vyššími náklady na založení a vedení takové společnosti.

Pokud se rozhodnete legalizovat své podnikání, je vhodné jednat transparentně a otevřeně komunikovat s úřady. Zatajování informací nebo snaha o obcházení zákona může vést k ještě závažnějším důsledkům. Naopak proaktivní přístup a ochota ke spolupráci mohou pomoci minimalizovat případné sankce a usnadnit celý proces legalizace.

Nejčastější případy neoprávněného podnikání v ČR

Neoprávněné podnikání v České republice představuje závažný problém, který se objevuje v různých formách a odvětvích. Mezi nejrozšířenější případy patří především poskytování řemeslných služeb bez příslušného živnostenského oprávnění. Často se jedná o instalatéry, elektrikáře nebo zedníky, kteří provádějí práce načerno. Tito jednotlivci si neuvědomují, že jim hrozí pokuta až do výše 500 000 Kč, v některých případech dokonce trestní stíhání.

Velmi častým jevem je také neoprávněné poskytování kosmetických služeb a kadeřnictví v domácím prostředí. Provozovatelé těchto služeb často argumentují tím, že jde pouze o příležitostnou výpomoc známým, ale pravidelným poskytováním těchto služeb za úplatu již naplňují znaky podnikání. V případě odhalení takové činnosti živnostenským úřadem může být uložena pokuta v rozmezí od 50 000 Kč do 250 000 Kč.

Dalším rozšířeným případem je prodej zboží přes internet bez příslušných oprávnění. Mnoho lidí si myslí, že občasný prodej na internetových platformách nepodléhá žádné regulaci. Opak je však pravdou - pokud někdo systematicky a za účelem zisku prodává zboží, musí mít živnostenské oprávnění. Sankce za tento typ neoprávněného podnikání mohou dosáhnout až 1 000 000 Kč, zejména pokud dochází k prodeji regulovaného zboží nebo při větším rozsahu činnosti.

Významným problémem je také poskytování ubytovacích služeb bez příslušného oprávnění, zejména v turisticky atraktivních lokalitách. Pronajímatelé často nesprávně interpretují rozdíl mezi běžným pronájmem nemovitosti a poskytováním ubytovacích služeb. Pokud pronajímatel poskytuje kromě ubytování i další služby jako úklid, výměnu prádla nebo snídaně, jedná se již o podnikatelskou činnost vyžadující živnostenské oprávnění.

V poslední době se rozšířilo také neoprávněné poskytování služeb v oblasti dopravy, především taxislužby prostřednictvím různých aplikací. Řidiči často nevědí, že kromě živnostenského oprávnění potřebují i další speciální povolení. Sankce v tomto odvětví mohou být obzvláště vysoké, protože se jedná o regulovanou činnost s přímým dopadem na bezpečnost zákazníků.

Závažným případem je také neoprávněné poskytování účetních a daňových služeb. Mnoho jednotlivců nabízí tyto služby bez patřičné kvalifikace a oprávnění, což může vést k vážným problémům jejich klientů při kontrolách finančního úřadu. V těchto případech může být kromě správní sankce uplatněno i trestní stíhání, zejména pokud dojde k poškození klientů nebo státu.

Neoprávněné podnikání se objevuje i v oblasti stavebnictví, kde jednotlivci nebo skupiny provádějí stavební práce bez potřebných kvalifikací a oprávnění. Tato činnost je obzvláště nebezpečná, protože může ohrozit bezpečnost a zdraví obyvatel. Sankce v těchto případech mohou přesáhnout i 1 000 000 Kč a mohou být doprovázeny zákazem činnosti.

Promlčecí lhůty pro udělení sankcí

Promlčecí doba pro udělení sankce za neoprávněné podnikání je stanovena zákonem a je důležité ji znát jak z pohledu podnikatele, tak z pohledu kontrolních orgánů. V případě přestupku neoprávněného podnikání činí promlčecí doba 3 roky od spáchání přestupku. Tato lhůta začíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku. U pokračujícího přestupku, kdy podnikatel provozuje činnost bez oprávnění delší dobu, začíná promlčecí doba běžet až dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu protiprávnímu jednání.

Je třeba si uvědomit, že běh promlčecí doby se může přerušit nebo pozastavit. K přerušení promlčecí doby dochází například zahájením řízení o přestupku, nebo oznámením o zahájení řízení o přestupku podezřelému. Po každém přerušení začíná promlčecí doba běžet znovu od začátku. Maximální doba, po kterou lze přestupek projednat, je však omezena. Odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 5 let od jeho spáchání, bez ohledu na případná přerušení promlčecí doby.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat situacím, kdy dochází k pozastavení běhu promlčecí doby. To nastává například v případě, kdy je vedeno soudní řízení o otázce, bez jejíhož vyřešení nelze o přestupku rozhodnout. Doba, po kterou je řízení přerušeno, se do promlčecí doby nezapočítává. Stejně tak se do promlčecí doby nezapočítává doba, po kterou jsou prováděny úkony před zahájením řízení podle zákona o Policii České republiky nebo podle jiných zákonů.

V praxi je důležité si uvědomit, že správní orgány musí dodržovat tyto zákonné lhůty a nemohou udělit sankci po jejich uplynutí. Pro podnikatele to znamená, že po uplynutí promlčecí doby již nemohou být za neoprávněné podnikání potrestáni. To však neznamená, že by měli tuto skutečnost zneužívat - neoprávněné podnikání je stále protiprávním jednáním, které může mít další následky mimo správněprávní odpovědnost.

Správní orgány proto zpravidla postupují při odhalení neoprávněného podnikání bezodkladně, aby nedošlo k promlčení možnosti udělit sankci. Výše sankce za neoprávněné podnikání může dosáhnout až 1 000 000 Kč, přičemž při stanovení její výše se přihlíží k závažnosti přestupku, způsobu jeho spáchání, následkům a okolnostem, za nichž byl spáchán. Promlčecí doba tedy představuje významný právní institut, který na jedné straně motivuje správní orgány k efektivnímu postupu při odhalování a trestání neoprávněného podnikání, na straně druhé poskytuje právní jistotu, že odpovědnost za přestupek nemůže být vyvozována po neomezeně dlouhou dobu.